Chystáte se zveřejnit prodejní text? Ještě než to uděláte, rychle ho naposledy prolétněte a zkontrolujte, jestli vám v něm nezůstali slovní záškodníci. Tihle nenápadní písmenkoví teroristé totiž dokážou nadělat pořádnou paseku.
To, že vhodně použité slovo dokáže doslova naprogramovat lidské podvědomí, pro vás asi není žádná překvapivá informace. Dáváte si proto bacha, v jakém kontextu, a jestli vůbec používáte výrazy jako „problém“, „smutek“, „bolest“ nebo „komplikace“. V jejich případě se to ještě dá ukočírovat, protože je okamžitě poznat, že jsou negativní, stejně jako „řešení“, „štěstí“ a „šance“ jsou pozitivní.
Naproti tomu jsou slovní záškodníci běžně používané výrazy, které působí na první pohled naprosto neškodně. Podvědomí vašeho zákazníka však programují úplně stejným směrem jako ty evidentně negativní.
Pokud existuje nějaké copywriterské peklo, pak se tenhle výraz musí smažit v tom nejhlubším kotlíku. Přitom nepůsobí nijak hrozně, co? Zdání ale klame.
Zavřete oči a řekněte si: „Otevírám okno“.
Co vidíte?
Prostě jdete k nějakému oknu a otevřete ho. Nic komplikovaného. Co ale, když zadání zní: „Snažím se otevřít okno“? Najednou se ta očekávaná jednoduchost vytrácí a vy víte, že to půjde tak nějak ztuha.
Přesně to se stane i ve Vašem textu. Pokud tohohle záškodníka použijete, tak vlastně dáváte najevo, že ve věci, o které píšete, očekáváte problémy a vlastně je klidně i možné, že to vůbec nevyjde.
Vraťme se znovu k našemu oknu. Teď si představte „chci (mým cílem je) otevřít okno“.
Co se tam děje?
Právě, že vůbec nic. Maximálně na to okno motivovaně hledíte a chystáte se, že ho třeba někdy otevřete. Ale akce není žádná.
Potenciální klienty vaše plány nezajímají. Popravdě řečeno, nezajímáte je ani vy. Oni potřebují pouze vědět, jaký problém jim pomůžete vyřešit.
Tenhle slovní záškodník ve vašich textech symbolizuje frázi a alibismus. Srovnejte věty „Píšu skvělé texty, které prodávají“ a „Chci psát skvělé texty, které prodávají“. V prvním případě jdete konkrétně a bez vytáček s kůží na trh. Druhý je jen výkřik do tmy, který nic neznamená a k ničemu vás vlastně ani nezavazuje. Však kdo z nás tady by „nechtěl“ psát skvělé texty, které prodávají, že? Naproti tomu říct o sobě, že to už děláte, to chce koule. A všichni z nás v byznysu raději spolupracujeme s těmi silnými.
„Rád bych otevřel okno“. Nevím jak vy, ale já se v takové představě převtělím do nesmělého mužíčka, který se uťáple rozhlíží kolem sebe, zda náhodou někomu nevadí, že otevře okno.
Tohle spojení přinese do vašeho textu nesmělost a nejistotu. „Rád bych psal skvělé texty, které prodávají“ zní skoro až úpěnlivě, že?
Možná se vám samotným chce někomu takovému spíš pomoct než se svěřit do jeho péče. Pro potřebu prodejního textu nic moc použitelného.
Kdo jiný by měl být naprosto přesvědčený o kvalitě vašeho produktu, když ne vy sami? Pokud to tak není, těžko to chtít od potenciálních klientů. Tuhle jistotu musí z vašich textů jednoznačně cítit. Snahy, plány a přání je nezajímají.
Existuje větší prodejní klišé než „Máme pro vás výhodnou nabídku“? Tohle spojení se na nás valí ze všech stran, navíc mnohdy od krajně nedůvěryhodných individuí, což postupem času vcelku nekonfliktní slovo „nabídka“ nenapravitelně zkompromitovalo. Zkrátka když na nás jde někdo s nějakou „nabídkou“, začne nám v hlavě blikat červená kontrolka.
Jako dobrá alternativa k tomuto záškodníkovi symbolizujícímu vlezlost a otravnost se osvědčuje slovo „příležitost“ nebo „šance“. Vy ale určitě přijdete ještě na další způsoby. Inspirací vám budiž další články z tohoto blogu nebo rovnou online kurz Copykiller – prodávejte textem.
Napadají vás další podobní záškodníci, na které jsme třeba nedejbože zapomněli? Dejte nám vědět do komentářů!